Proč SPS ?

"Na počátku prý bylo slovo. Ale těžko říct, kdo ho řekl."

Na počátku metodiky SPS stojí Mudr. Richard Smíšek. Ten v rámci své praxe poskládal naprosto funkční systém, jak si může každý sám pomoct od všech možných bolestí a zdravotních komplikací.

Pojmenoval ho SM Systém ( stabilizace - mobilizace )

Vychází ze základního principu - nejdříve musí tělo získat svalový korzet a osové držení těla (zastabilizovat se) a teprve poté se můžeme vrhnout na sport, tanec a mnohdy i jen práci. (mobilizace). Během těch více jak třiceti let vývoje této metody však došlo k jevu, kdy většina lidí (a to mnohdy i amatérských aktivních sportovců - ty profesionální, ty bych zatím nechal stranou, to je úplně jiná kapitola), tak tedy většina lidstva má díky rychlé změně životního stylu ( ano, během posledních 30ti let) tak velké zdravotní a tělesné indispozice, že je až s podivem, s jakou lehkostí tento fakt přijalo a vstřebalo.

I proto tato metoda dostává nový rozměr už nejen jako výborná kompenzace různých jednostranných zátěží i jako prevence proti bolestem zad a kloubů. Ale musíme si přiznat, že SM systém je už vlastně nezbytnou nutností i pro tak základní dovednosti jako je jen stát či někam dojít.

Z určitých zavádějících důvodů se v poslední době nepoužívá výraz SM systém (čert ví proč), ale přešlo se na univerzální SPS (ne... není to ani snížená pracovní schopnost .. i když, .. ani střední průmyslová škola) a SPS je prostě : SPirální Stabilizace (jistě uznáte, že jen počáteční písmena by byla možná ještě o něco více zavádějící než to pro mnohé sympatické SM)

a proč SPS trenink ?

Tady byl na počátku můj zdravotní stav. Vyzkoušel jsem všechno od akupunktury, přes nejrůznější metody rehabilitace až po obstřiky a rum. Když je vám dvacet a chcete lézt po skalách nebo jezdit na lyžích v Urampě, tak se hlavě někdy ne uplně snadno vysvětluje tělu, že to půjde, i když máte problém udělat dřep. Spíš se teda pak postavit. A že je normální, že neznáte den, kdy by vás něco nebolelo (asi jak když se vám někdo šťourá hřebíkem mezi obratlema ) ... jo každý den, každý rok.

No dnes po třěch pětadvaceti letech se těším na lezení po skalách a v té Urampě, přiznávám, jezdím ne moc často, ale rád.

Díky metodě spirální stabilizace páteře jsem zjistil, co mi opravdu pomáhá. Jak se dá jít dál, i když by možná už někdo hodil Frantu do žita. K tomu, protože jsem na seminářích poslouchal a i díky návaznosti na mé osobní zkušenosti se svými zdravotními indispozicemi, jsem si tuto metodu ještě o pár věcí obohatil a rozšířil. A dostal jsem z ní návod, jak opravdu pomoct i jiným lidem, dřív než po 20ti letech bolestí.

Netvrdím, že se dnes hýbu jak thajská tanečnice a nic mě nebolí. To rozhodně ne. Musím cvičit a provádět další věci s tím spojené. Ale zdravotně jsem na tom líp než ve dvaceti.

Tím jsem chtěl naznačit cestu, kterou jsem se vydal a proč. Každého člověka, se kterým přijdu do kontaktu a on se potýká s bolestmi spojenými třeba se skoliózou nebo výhřezem meziobratlového disku, tak každého takového asi chápu, protože to v určité míře taky znám. A vím, že zázraky se nedějou, ale spousta věcí se dá změnit. Prášky ani nikdo jiný to za nás neudělá. Jen my sami.